Marlen Haushofer
| Marlen Haushofer | |
|---|---|
 Pamětní deska na domě Berggasse 81 ve Štýru | |
| Rodné jméno | Marie Helene Frauendorfer |
| Narození | 11. dubna 1920 Molln |
| Úmrtí | 21. března 1970 (ve věku 49 let) Vídeň |
| Příčina úmrtí | rakovina kostí |
| Místo pohřbení | Taborfriedhof |
| Povolání | spisovatelka, autorka dětské literatury, scenáristka a autorka sci-fi |
| Alma mater | Vídeňská univerzita Univerzita Štýrský Hradec |
| Žánr | feminist science fiction |
| Ocenění | Rakouská cena za literaturu (1953 a 1968) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marlen Haushofer (rodným jménem Maria Helen Frauendorfer, 11. dubna 1920 Molln – 21. března 1970 Vídeň) byla rakouská spisovatelka.
Život[editovat | editovat zdroj]
Marlen Haushofer se narodila v hornorakouském Effertsbachtalu. Její otec byl revírním.[1] V roce 1930 matka, přísná katolička, poslala Marlen do voršilského internátu v Linci. Pro desetiletou dívku bylo brzké oddělení od rodiny tíživé a způsobilo jí dlouhodobé plicní onemocnění a celoživotní deprese.[2]
Později přestoupila na gymnázium Milosrdných sester svatého Kříže, kde složila maturitu.[3] Krátce poté nastoupila v rámci říšských opatření do povinné civilní služby ve východním Prusku.[4] Seznámila se tam s německým studentem medicíny, který se později stal otcem jejího prvního, nemanželského syna Christiana.[5] Až po válce vzala Marlen syna od bavorské pěstounky do rodiny – manželství uzavřela s lékařem Manfredem Haushoferem, s nímž měla syna Manfreda.[6] V roce 1939 začala studovat germanistiku, studium ale kvůli narození synů dvakrát přerušila a nedokončila.
V počátcích literární dráhy ji podpořil nakladatel Hermann Hakel.[7] V roce 1946 publikovala v novinách a časopisech první povídky. Novela Das fünfte Jahr vyšla v roce 1952 ve vídeňském nakladatelství Jungbrunnen za přispění spisovatele a kritika Hanse Weigela. Marlen za ni získala státní subvenční cenu.[8] Následoval román Eine Handvoll Leben, v roce 1955 jej vydal Paul Zsolnay. O dva roky později vyšel v tamtéž román Die Tapetentür. V roce 1958 nakladatelství Bergland vydalo novelu Wir töten Stella.[9] Pak se Marlen Haushofer několik let soustředila na román, který vyšel v roce 1963 v nakladatelství Mohn Gütersloh a proslavil ji i za hranicemi německy mluvících zemí: Die Wand.[10]
Po té začala psát knížky pro děti. Za knihu Brav sein ist schwer z roku 1965 jí město Vídeň udělilo Cenu za literaturu pro děti a mládež. Volné pokračováni prázdninových příběhů čtyř dětí na venkově Schlimm sein ist auch kein Vergnügen vyšlo krátce po autorčině smrti v roce 1970.[11]
V roce 1966 vydala román o svém dětství a mládí Himmel, der nigrendwo endet.[12] Poslední román o konfrontaci s vlastní minulostí, Die Mansarde, vyšel v roce 1969.[13]
Ke konci roku 1968 byla Marlen Haushofer diagnostikována rakovina kostní dřeně.[14] Zemřela 21. března 1970 ve Vídni, pohřbena je ve Štýru.
Z díla[editovat | editovat zdroj]
- Die Tapetentür. Román. Zsolnay, Vídeň 1957; Deutscher Taschenbuch-Verlag, Mnichov 1991
- Wir töten Stella. Novela. Vídeň 1958
- Die Wand. Román. Mohn, Gütersloh 1963; Claassen, Düsseldorf 1968; Ullstein, Frankfurt n.M/Berlín/Vídeň 1985; Klett, Stuttgart 1986; Deutscher Taschenbuch-Verlag, Mnichov 1991; List-Taschenbuch-Verlag, Berlín 2004 (zvláštní vydání 2012) ; Büchergilde Gutenberg, 2011
- Brav sein ist schwer. Verlag für Jugend und Volk, Vídeň, 1965
- Himmel, der nirgendwo endet. Román. Mohn, Gütersloh 1966; Claassen, Düsseldorf 1969; Fischer, Frankfurt n. M. 1986
- Müssen Tiere draußen bleiben? Kniha pro mládež, Jugend und Volk, Vídeň 1967; Deutscher Taschenbuch-Verlag, Mnichov 1993
- Schreckliche Treue. Povídky. Claassen, Düsseldorf 1968; Deutscher Taschenbuch-Verlag, Mnichov 1990
- Die Mansarde. Román. Claassen, Düsseldorf 1969; Fischer, Frankfurt n.M 1990, Deutscher Taschenbuch-Verlag, Mnichov 1999
- Schlimm sein ist auch kein Vergnügen. Kniha pro děti. Jugend und Volk, Wien 1970; G und G, Vídeň 2003
Překlady[editovat | editovat zdroj]
- Zeď. Překlad Kateřina Lepic, Nakladatelství Revolver Revue. 2019, ISBN 978-80-7622-003-4
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
- 1953 Státní subvenční cena za literaturu
- 1956 Cena Nadace Theodora Körnera
- 1963 Cena Arthura Schnitzlera
- 1965 Cena za dětskou literaturu města Vídeň
- 1967 Cena za dětskou literaturu města Vídeň
- 1968 Státní subvenční cena za literaturu
Každé dva roky se uděluje ve Steyeru Literární cena Marlen Haushofer.
Film[editovat | editovat zdroj]
V roce 2012 byla uvedena premiéra filmu Die Wand režiséra Juliana Pölslera. Hlavní roli hrála Martina Gedeck.
V roce 2017 tentýž režisér natočil film podle románu Wir töten Stella, taktéž s Martinou Gedeck v hlavní roli.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marlen Haushofer na německé Wikipedii.
- ↑ Strigl (2007), s. 17, 20
- ↑ Strigl (2007), s. 63–103, 120
- ↑ Strigl (2007), s. 106, 108
- ↑ Strigl (2007), s. 108
- ↑ Strigl (2007), s. 128–129, 139
- ↑ Strigl (2007), s. 142, 146
- ↑ Strigl (2007), s. 164
- ↑ Strigl (2007), s. 176–177
- ↑ Strigl (2007), s. 226
- ↑ Strigl (2007), s. 242–269
- ↑ Strigl (2007), s. 270
- ↑ Strigl (2007), s. 283
- ↑ Strigl (2007), s. 302
- ↑ Strigl (2007), s. 298
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- STRIGL, Daniela. "Wahrscheinlich bin ich verrückt..." Marlen Haushofer - die Biographie. 1. vyd. Berlín: Ullstein Verlage GmbH, 2007. 406 s. ISBN 978-3-548-60784-9. (německy)
- LEPIC, Kateřina: Marlen Haushofer, úvod k ukázce. Revolver Revue, ročník XXXI. Praha 2016, č.105, s. 153–155, ISSN 1210-2881
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marlen Haushofer na Wikimedia Commons - Internetová stránka: Marlen Haushofer (německy)
